Dříve: Nesnášela jsem úklid.

Nyní: Mám skvělý tým a jsem ráda, že se Lucka nenechala odbýt.

Všechno má svůj čas a nic se neděje náhodou. K Euroně mě přivedla moje skoro sestra Lucie Mikušová (díky zlato) a měla to se mnou dost těžké. Nesnáším totiž úklid jako takový. Je to pro mě ztráta času, který můžu věnovat životu. Lucka mi o Euroně říkala mockrát a já vždy mávla rukou. Měla se mnou svatou trpělivost, ale asi to tak mělo být.
Když přijela na návštěvu po školení na Malovaném úplně zářila. Básnila o báječném víkendu a dostala jsem od ní jako dárek čistič na trouby a grily. S úsměvem jsem opět odmítla její nabídku na parťáctví a společné euronění(jak tomu dnes říkáme). To by v práci nešlo, holky to až tak nezajímá byl můj argument. Přesto mi doma nechala jeden ze svých vytuněných katalogů. A já – pro forma – ho vzala do práce.

A nestačila jsem se divit. Zájem byl……..a jaký. A tak 14.3.2020 vznikla moje první 100bodovka. Chtěla jsem všechny dárky a tak bylo jasné splnit ÚS. Jasné, ale těžké. V dubnu a květnu jsme totiž zůstali doma na %. O dalším šíření jsem ale nechtěla ani slyšet. Přesto je dnes všechno jinak. S Luckou pravidelně euroníme a náš tým se pěkně rozrůstá. Myslím, že se báječně doplňujeme.

Takže díky Lucce, mému dědovi a panu Werichovi Vám tady teď vyprávím svůj příběh o úspěchu, který vlastně není úspěch.
Proč Lucka Mikušová? Že se nenechala odbýt.
Proč můj děda? Říkal: Když něco děláš, dělej to pořádně.
A proč Werich? Tento moudrý muž zase říká: Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.
A proč to není úspěch? Vždyť jsem teprve na 4 schodu.

​Rita Hofmanová, únor 2021 a pozice 12 %